Quake 4 je jiný než jeho předchůdci. Možná ne toliko v multiplayeru, jako spíše v singleplayeru. Quake 4 totiž není již o úrovních plných nepřátel, čím dál těžších a zapeklitějších. To vše je minulostí, neboť dnes je jiná doba. A proto se vývojáři rozhodli udělat kolem toho střílení a zabíjení pozlátko, jakýsi poháněč proč jít dál. Tím účelem je válka a s ní spojená atmosféra samoty, když sami bloudíte základnou nepřátel a strachu, když vidíte jak obrovští jsou bosové. Je to atmosféra války.
Snaha byla
Hra začíná právě při probíhající zuřivé bitvě proti stroggům. Naštěstí však nejste v jejím centru, a tak se můžete v klidu rozkoukat a v klidu se dostat do hry. Brzy po začátku hry začínáte pronikat do tajů hry a chápat vaši situaci. Od vašich spolubojovníků dostáváte úkoly a napomáháte ku prospěchu bitvy. Po pár misích konečně přistane vaše hlavní základna, kde se dozvídáte o dalším postupu. A tak hra nabírá obrátek.
Nejspíš bych se měl zmínit i o ostatních manících, kteří s vámi budou prožívat onu strastiplnou cestu. Jmenujme třeba techniky, kteří vám doplňují brnění (viz. sympatický Strauss), nebo třeba mediky, kteří vás rádi vyléčí, či klasické vojáky, jejichž hlavní prioritou je kropit cizáky olovem. Jak budete postupovat hrou, potkáte spoustu mediků, techniků i vojáků patřících do rozličných komand plnících rozličné úkoly. Sem tam také potkáte staré známé, kteří se s vámi v jiné misi rozdělili.
Nový Quake je vyšperkován mnoha různými okamžiky, a jednoho takového okamžiku se dočkáte asi v polovině hry, když vás polapí nepřátelský bos. Probouzíte se připoutaný na jezdícím pásu a jste svědkem toho, jak vás stroggští doktoři a jejich stroje přetvoří na mutanta. Opravdu zajímavé. Na poslední chíli však zasáhnou vaši kámoši a zachrání vás těsně před tím, než by vám naordinovali stroggské myšlení. Jedná se o hlavní zlom hry, protože se zvýší vás život i rychlost, čímž se stanete zhoubou pro stroggy. Zvyšovat životy si navíc můžete po celou hru, nacházením příslušných boosterů. Po přeměně na mutanta se navíc můžete léčit i ze stroggských léčicích pultů.
Bossové, velicí bossové...
Na vysokou rychlost si budete muset chvilku zvykat. Ale ke konci, když už budete bojovat proti bossům, za ni budete vděční, neboť bosové zde dosahují slušných rozměrů a oběhnout je vyžaduje rychlost, zvlášť, když to po nich musíte ještě kalit. Celkově jsou však bosové celkem slabí a větší problémy budete mít asi jen na dvě nejtěžší obtížnosti. Většinu bossů navíc potkáte až ke konci, když už budete mít slušné zbraně, kterých je v Quakeovi požehnaně a každý by si tu měl najít tu svou (Blaster, Machinegun, Shotgun, Hyperblaster, Grenade Launcher, Nailgun, Rocket Launcher, Railgun, Lightning gun, Dark Matter gun) . Navíc každá zbraň má nějakou libůstku či sekundární mód střelby. To je již však běžná záležitost. Daleko zajímavějším počinem je postupné vylepšování zbraní. Například takový Hyperblaster střílící plasmu je dobrá zbraň, kterou získáte docela brzy, ale ke konci hry vám ji jeden z techniků vylepší a plasma se bude odrážet od stěn. Podobné je to i s dalšími zbraněmi.
Nepřátel je ve hře požehnaně. Od prostých stroggských pěšáků, mohutných výdržných hrubiánů a šmejdů s elektrickým útokem, přes létající zrůdy s raketami až k mutantům jako jste vy a dalším jiným silným bestiím. Tyto všechny emzáky budete potkávat ve skvěle navržených a vyplněných lokacích. Povětšinu herní doby budete procházet rozsáhlé komplexy a nepřátelské báze plné tmavých prostor a stínů. Sem tam se ale dostanete i na povrch planety.
Na povrch
Když už se jednou za čas dostanete na povrch, bude to vždy celkem zážitek, protože téměř pokaždé se v něčem povezete. Úplně poprvé budete převáženi obrněným transportérem a cestou vás budou napadat šiky nepřátel. Potom se v tanku prostřílíte přes obří pavouky a ke konci budete nepřátelům ujíždět v jednokolejce. Tato strojová zpestření, abych se přiznal, mi nepřipadala nějak moc zábavná, ale dobře mne rozptýlila před dalším dějem. Žádnou výraznou snahu přimět hráče myslet v nějakých logických hříčkách jsem nezaznamenal. Malé náznaky tu však jsou a i to je více či méně úspěch. O to více však budete muset někdy mozek zapojit při hledání cesty dál. Je to jediná věc, která mi při hraní vadila. Vyskytují se zde totiž místa, kdy rozhodně není jasné kudy se dát. A vy najednou nevíte, zda jste nepřehlédli nějakou rouru, nevynehali nějaké tlačítko, či jestli se nemáte vrátit. Možná vám to přijde jako prkotina, ale naštve to, protože povětšinou v takových situacích vede cesta dál skrz nějaký pád do nějaké díry.
Určitě je vám již známo, že Quake 4 běží na enginu, který poháněl i Dooma 3. Tudíž jde o opravdu skvělý vizuální zážitek, který je ještě lepší než u dooma. Lokace jsou více zaplněnější, efekty světla a stínu vymakanější a složitější a hra je tím pádem i o malinko náročnější (viz konfigurace). Vše je narozdíl od Dooma více přeplácané a více barevné, z čehož plyne, že vývojáři uměli s enginem již lépe pracovat. Zvuk mi přišel silně průměrný a jednotlivé zvukové efekty mě dokonce někdy vadily, což ale může být jen můj názor. Co se týče náročnosti, pokud jste rozchodili dobře Doom 3, poběží vám i Quake 4.
No a konečně je čas na shrnutí. Quake 4 mi přijde jako slušná nadprůměrná střílečka. Není monotóní, ale zase není ani nijak originální. Grafický požitek je skvělý a atmosféra ze hry celkem srší, bohužel co se týče délky, je na tom Quake bídně. Proto vám doporučuji Quake 4 jen v případě, chcete-li pařit i mulťák, protože si myslím, že ze singlu mohli vymačkat dvakrát tak více zábavy a atmosféry, než nám naservírovali v malé kvádrové krabičce, kterou nacházíme v obchodech.
Klady +++
- Vylepšování zbraní
- Příběh a singleplayer
- Stane se z vás mutant
- Bossové a rozmanití nepřátelé
- Hezká grafika
Zápory ---
- Ozvučení se mi nelíbilo
- Slabší akční složka hry
- Průměrné lokace
Hodnocení 84%